Raději zůstat na nule, než jít do mínusu. Pít, nepít a jiné…

V roli vedoucího se při otázkách imidže a reputace opírám o pravidlo: „Raději zůstat na nule, než jít do mínusu a ještě lepší je být trošku v plusu.“

V praxi to znamená, že ve sporných, nejistých, nejednoznačných situacích se především snažím neztratit výchozí pozici. Dělám jen to, při čem se cítím „jistý v kramflecích“. Nedělám nic nejednoznačného ani sporného. Nedělám to, u čeho si nejsem jistý, jak to může skončit. Raději udělám to, co znám na sto procent a udržím si svou pozici. Ano, nevyužil jsem možná své šance, ale kariéra je běh na dlouhou trať pro vytrvalce, a ne pro sprintery.

Ne vždy je možné vyhrát, ale skoro vždy je možné neprohrát.

Protože když se dopustíte chyb, reputace a imidž se velmi těžko získávají zpátky.

Příklad:

Jdete s kolektivem do restaurace. Vzniká otázka: pít, nepít, a jestli pít, tak kolik?

Možnosti vývoje událostí:

• Nepít vůbec
• Pít, ale málo
• Pít a držet tempo se všemi

Nepít

Lidi si pomyslí, že jste divný, nespolečenský, že je s vámi nuda atd. Pravděpodobně vás budou přemlouvat. Ale zaručeně neztratíte svou tvář a budete schopni kontrolovat situaci a bude na vás, jestli se budete ve střízlivosti schopni harmonicky bavit s opilými lidmi. V podstatě jste na nule.

Pít, ale málo

Pít, ale málo Vše je zpočátku v pořádku, zapadáte mezi ně, všichni jsou rádi. Náhle ale začnete odmítat a v podstatě se vracíte k první situaci. Jen s pachutí toho, že jste nenaplnili očekávání, která do vás vložil kolektiv. Svým způsobem jste je zradili – podvedli, jelikož jste už měli jakousi morální povinnost před kolektivem. Znovu se mohou pokoušet vás přemluvit, čímž se situaci ještě zhorší, tím pádem už jste v mínusu.

Pít a držet tempo

Pít a držet tempo se všemi ostatními Vše je v pořádku, všichni vás mají rádi, nicméně vzniká určitá nejistota, jak to všechno skončí. Buď budete hrdina dne a budete na koni – jako nová hvězda kolektivu, nebo se ocitnete pod stolem a rovněž budete hrdinou kolektivu. Jenom ztratíte svou tvář, autoritu i úctu. Tato varianta proto končí buď velkým plusem nebo velkým mínusem.

V takových a podobných situacích právě proto používám zmíněné pravidlo: „Raději zůstat na nule, než jít do mínusu a ještě lepší je být trošku v plusu.“ V popsané situaci se osobně v 80 % přikláním k první variantě a v 20 % ke druhé.

Přeji vám vydařený den a mnoho úspěchů v nelehké roli vedoucího.

Své otázky a připomínky mi neváhejte poslat na e-mail nebo pište je v komentářích k článku

Váš A. J.